Strojírenství se někdy opírá o speciální nástroje, o nichž byste ani nepředpokládali, že mají něco společného se strojařinou. Mnozí z vás si totiž pod pojmem „strojírenství“ představí otáčení obrobků na soustruhu a obrábění soustružnickým nožem, vrtání otvorů na sloupové vrtačce, frézování drážek válcovou frézou nebo broušení povrchu jemným brusným kotoučem, a jestliže zaslechnou výraz „protahovací trn“, mohou se domnívat, že je to nějaký vtip, studentský žertík, který se snaží zařadit nějaký ostrý zahradnický trn mezi strojírenské nástroje.
Protahovací trn opravdu není ani zahradnické, ani jiné zemědělské nářadí, je to skutečný nástroj pro výrobu zpravidla složitých vnitřních tvarů, které byste nedokázali vyrábět jinak. Například si představte, že vám někdo zadá do výroby zhotovení otvoru ve tvaru sedmicípé hvězdy. Ostré geometrické úhly v jednotlivých paprscích „hvězdy“ byste ničím jiným nevyrobili.
Princip protahování funguje tak, že se nejprve v obrobku předvrtá otvor, kterým se poté postupně protahuje trn. Ten má tvar dlouhé ozubené tyče a každý zub postupně odebírá z materiálu třísku. Zuby jsou odstupňované tak, aby každý odebral jen malý podíl třísek a finální poslední zuby již docílí požadovaného obráběného tvaru.
Jedním z praktických příkladů využití protahovacích trnů jsou patentní dveřní zámky, neexistuje žádný jiný nástroj, kterým by bylo možno vyrobit tak složitý vnitřní otvor. Bez protahovacího trnu bychom uzamykali dveře stále jen klasickými klíči, a otevření takového zámku není pro zkušeného kasaře žádný problém.
Jak již možná tušíte, zhotovit protahovací trn není jednoduché, jsou to velmi drahé nástroje, a proto se také uplatní pouze v sériové výrobě, aby se výrobní náklady zaplatily v počtu prodaných kusů výrobků. Počet prodaných dveřních zámků pak dává protahovacím trnům tohoto typu vysloveně zelenou.
About the author